Politická situace v Čechách před nástupem baroka

V Čechách od roku 1526 vládnou Habsburkové (rakouská vládnoucí dynastie). V 16.století nastal náboženský rozkol, a to nejen v Čechách, ale i v sousedním Německu. Nově vzniklé protestantské církve se odklonily od duchovní závislosti na katolické církvi a na papežovi. Reakce Habsburků na náboženské dění byla ovlivněna tridentským koncilem, který probíhal v letech 1545-1563 a kde byly vytvořeny podmínky pro nástup celoevropské protireformace (cílená snaha katolické církve zabránit reformaci církve). Koncil byl svolán císařem Karlem V, který se snažil o shodu mezi protestanty a katolíky.


Jezuité


Tovaryšstvo Ježíšovo - katolický řád řeholních kleriků - byl založen roku 1534 Ignácem z Loyoly. Pod jejich vlivem se Habsburkové snaží o převýchovu českého národa. V pobělohorské době se jezuitské školství stalo jedním z rozhodujících nástrojů protireformace. Ve výchově dosahovali úspěchů hlavně promyšleným přístupem k žákům, kázní a péčí o vzdělanost učitelů.

Klementinum, bývalá jezuitská kolej, Praha - Staré Město


Bílá hora


V letech 1618 - 1620 proběhlo stavovské povstání, byla vytvořena vláda 30 direktorů. Češi se postavili proti Matyášovi (český král a německý císař). Ten však v roce 1619 zemřel a po něm nastoupil na trůn Ferdinand II (1620 - 1637). Češi ho nepřijali a zvolili si svého krále Fridricha Falckého (1619 - 1620). S touto situací Habsburkové nesouhlasili, a proto proběhla bitva na Bílé hoře (8.11.1620), ve které byli Češi poraženi. Touto bitvou začala 1.fáze třicetileté války. V důsledku těchto událostí proběhla 21.6.1621 poprava 27 českých pánů - předáků povstání. Habsburkové začali ještě agresivněji provádět rekatolizaci, kterou použili k posílení a centralizaci své moci. Spolu s rekatolizací probíhalo i utužování nevolnictví (zrušeno až 1.11.1781 císařem Františkem Josefem II). Spousta lidí z náboženských důvodů emigrovala, mezi nimi i významné osobnosti jako J.A. Komenský - Comenius.

Příchod baroka

Baroko proniklo do českých zemí po bitvě Na Bílé hoře v přímé souvislosti s expanzí katolické církve. Tento umělecký sloh, který byl zároveň i způsobem života, narazil zpočátku na bariéru přísného protestantismu. Později se však ujal a oslovil všechny vrstvy společnosti. Navzdory ztrátám vzniklým odchodem nekatolických emigrantů ze země se díky baroku vytvořilo živé kulturní prostředí, které natrvalo poznamenalo podobu našich zemí.


Zámek v Praze Troji