„Nejdřív si našetři, pak utrácej.“ Zásada prababiček už v dnešní společnosti neplatí – lidé zpravidla potřebují někde bydlet či něčím jezdit, dříve než mají potřebné úspory. Téměř každý se proto dostává do situace, kdy si půjčuje peníze a průběžně splácí ze svých příjmů. Jak se v této situaci chovat zodpovědně?
– Je lepší si půjčit od banky, nebo od souseda? Nahradí půjčování peněz mezi lidmi bankovní úvěry? (Peer to peer)
– Za jakých podmínek bych si od někoho půjčil nebo půjčil někomu jinému?
– Je půjčka ostuda, nebo může být i rozumná?
– Znáte nějaký dobrý či špatný příklad půjčky ze svého okolí?
– Jakou by člověk měl mít kreditní historii?
– Půjčky už existují tři tisíce let. Jak změnily lidský život a společnost? (antika – středověk – novověk – současnost – budoucnost)
– Úvěr roku 2020 – jak by měl vypadat ideální úvěr třeba za šest let?
– V jaké situaci si člověk má půjčovat a kolik?
– Na co by si měl, či neměl půjčovat student, který ještě nemá stálé příjmy?
Pozn.: Texty mohou posílat také učitelé, případně rodiče studentů, kteří se chtějí k tématu vyjádřit.
Pozn.: Doporučený rozsah práce je 1/2 až 3/4 strany A4. Články mohou být redakčně kráceny a upravovány.
Odevzdáním práce student souhlasí se zveřejněním. Pokud si zveřejnění nepřeje, jeho práci do redakce MF DNES neodesílejte.
· Příspěvky můžete zasílat do 30. 10. 2014.
· Na konci každého příspěvku uvede autor své jméno a příjmení, dále celý název školy a město.
· Soubor pojmenujte celým názvem školy, jménem a příjmením autora v tomto pořadí!!! Pokud nebude příspěvek takto označen, nebude do projektu zařazen. Anonymní práce neotiskneme.
· Soubory, prosím, převádějte do formátu .doc nebo .docx. Soubory z OpenOffice ve formátu .odt je potřeba také převést do .doc nebo .docx.
Nahý Petri vstává z podlahy, opouští svůj prázdný byt a běží zasněženými Helsinkami uprostřed noci do skladiště, kam si uložil všechen svůj majetek. Může si však vzít pouze jediný předmět a tak to bude po dobu celého jednoho roku – jeden den, jedna věc a zákaz nákupu čehokoli nového. K radikálnímu experimentu se Petri rozhodl, když zjistil, že hromadění předmětů ho nečiní šťastným. Jaké věci skutečně ke svému životu potřebujeme, abychom mohli chodit do práce nebo ven s přáteli? A bez čeho se můžeme obejít?{phocagallery view=category|categoryid=16|imageid=143}
Mobil, tablet, počítač, iPod, hodinky, televize, foťák, lednice, žárovka, topení, sporák, auto, autobus, výtah… Dokázali byste si představit jeden den bez nich? Nic z toho přitom není „na vzduch“. A nejen přístroje, které denně používáme, potřebují neustálý přísun energie. Britský popularizátor vědy sir Matt Ridley spočítal, že jeden člověk v průměru potřebuje tolik energie, kolik by jí vyrobilo 150 otroků, kteří by šlapali osm hodin denně na rotopedu. V Americe je to 660 otroků, ve Francii 360 a v Nigérii jen 16. Ale zamýšlíme se dostatečně nad tím, co tuto energii lidských svalů nahradilo? Kde se tohle ohromující množství energie bere, jak se k nám domů dostává a co všechno by se stalo, kdyby zdánlivě nekonečný tok energie ustal?
Napište na toto téma volný názorový článek. Hned v jeho úvodu jasně formulujte svůj názor, následně ho podpořte argumenty. Pokud chcete, můžete se nechat inspirovat také některou z následujících podotázek:
– Kolik energie denně potřebuji a k čemu všemu? Jak moc jsem na ní závislý?
– Jak by můj život a jeden běžný den vypadal bez ní?
– Byli bychom ochotni se uskrovnit a omezit radikálně svoji spotřebu? Ve jménu čeho?
– Z čeho se energie, kterou používáme, vyrábí, kde se „moje“ energie bere?
– Proč je tolik různých teorií o správných a špatných zdrojích energie? Čemu z toho věřit?
– V čem je třeba výhoda uhlí a nevýhoda obnovitelných zdrojů?
– Proč se v Německu, které je nejdál v zavádění obnovitelných zdrojů, zároveň spouští nejvíc nových uhelných elektráren?
– Co s jaderným odpadem? Souhlasili byste s vybudováním jeho úložiště u vašeho bydliště?
– Obnovitelné zdroje mají v Česku dohromady stejný výkon jako Temelín. Přesto jsou do sítě schopny dodat jen jednotky procent spotřeby. Čím to je? Kde je chyba?
– Jak je to s teplem? Je nějaký rozdíl mezi vytápěním na vesnicích a centrálním zásobováním ve velkých městech? Co je ekologičtější?
– Proč mě tyto věci vůbec nezajímají? Můžu si dovolit nezajímat se o ně?
Pozn.: Texty mohou posílat také učitelé, případně rodiče studentů, kteří se chtějí k tématu vyjádřit.
Pozn.: Doporučený rozsah práce je polovina až tři čtvrtiny strany A4. Články mohou být redakčně kráceny a upravovány.
Odevzdáním práce student souhlasí se zveřejněním. Pokud si zveřejnění nepřeje, jeho práci do redakce MF DNES neodesílejte.
Pozn.: Doporučený rozsah práce je 1/2 až 3/4 strany A4. Články mohou být redakčně kráceny a upravovány. • Na konci každého příspěvku uvede autor své jméno a příjmení, dále celý název školy a město. • Soubor pojmenujte celým názvem školy, jménem a příjmením autora v tomto pořadí!!! Pokud nebude příspěvek takto označen, nebude do projektu zařazen. Anonymní práce neotiskneme. • Soubory, prosím, převádějte do formátu .doc nebo .docx. Soubory z OpenOffice ve formátu .odt je potřeba také převést do .doc nebo .docx.
Letos se ve světě něco podstatného změnilo. Západ a Rusko se dostaly do vážného konfliktu. Mír, který Evropanům připadal tak samozřejmý, se ukazuje jako nečekaně křehký. Bude válka? Zachvátí i Česko? Jak by vypadala? A kdo by za co vlastně bojoval?
1. Napište na toto téma volný názorový článek. Hned v jeho úvodu jasně formulujte svůj názor, následně ho podpořte argumenty. Pokud chcete, můžete (nemusíte) se inspirovat některou z následujících podotázek:
– Bojíte se války, nebo máme dostatečné záruky toho, že se nevrátí? – Za které hodnoty má dnes cenu válčit? – Byli byste ochotni jít bránit Česko? Jste na to připraveni? – Jak by vypadala válka ve třetím tisíciletí? – Měla by se znovu obnovit základní vojenská služba? – Kdo je ve sporu o Ukrajinu agresor, kdo oběť? – Máme mít strach z Ruska? Proč? – Souhlasíte s tím, jak se ke konfliktu stavějí čeští politici? – Je naše členství v NATO větší zárukou míru? – Bavíte se o těchto věcech doma?
2. Kromě toho Vás všechny – bez ohledu na vybrané téma – prosíme o odpověď na stejnou anketní otázku (napište ji pod text Vaší práce): „Hrozí podle Vás Evropě v následujícím desetiletí válka?“ ANO – NE – NEVÍM
Pozn.: Texty mohou posílat také učitelé, případně rodiče studentů, kteří se chtějí k tématu vyjádřit. Pozn.: Doporučený rozsah práce je 1/2 až 3/4 strany A4. Články mohou být redakčně kráceny a upravovány. Odevzdáním práce student souhlasí se zveřejněním. Pokud si zveřejnění nepřeje, jeho práci do redakce MF DNES neodesílejte. • Příspěvky můžete zasílat do 1. 10. 2014. • Na konci každého příspěvku uvede autor své jméno a příjmení, dále celý název školy a město. • Soubor pojmenujte celým názvem školy, jménem a příjmením autora v tomto pořadí!!! Pokud nebude příspěvek takto označen, nebude do projektu zařazen. Anonymní práce neotiskneme. • Soubory, prosím, převádějte do formátu .doc nebo .docx. Soubory z OpenOffice ve formátu .odt je potřeba také převést do .doc nebo .docx. • Všechny příspěvky zasílejte na adresu vaisova@gfp.cz, nebo přímo na studenti@mafra.cz
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Zadání druhého tématu:
Zadání prvního tématu: